Přinášíme vám další díl pravidelného pondělního cyklu s názvem VIDLÁKŮV OTVÍRÁK. Známý český bloger Daniel Sterzik, který píše pod jménem Vidlák, přináší zamyšlení nad aktuálními problémy naší doby exkluzivně pro server Prvnizpravy.cz.

Studená sprcha a Zelenskij jako kůl v plotě. Ve Vilniusu skončil summit NATO a kdo čekal velký přehled novinek a sáhodlouhé analýzy v našem mainstreamu, ten se nedočkal. Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij totiž zažil na summitu ve Vilniusu od mnoha čelních představitelů zemí Severoatlantické aliance „studenou sprchu“ za svůj příspěvek, v němž označil za bezprecedentní a absurdní, že nebyl stanoven časový rámec pro přijetí či přizvání Ukrajiny do NATO. Zelenského kritika směrem k jednání členů NATO byla zveřejněna před jeho příletem do Vilniusu a mnohé přítomné diplomaty tak zvedla ze židle ještě předtím, než ukrajinský prezident vůbec vystoupil z letadla. Obzvláště podráždění prý byli Američané. Podle agentury Bloomberg dali lídři NATO Zelenskému hned po jeho příjezdu jasně najevo, že překročil meze a měl by „vychladnout".

Měli bychom z toho mít radost... Jaderná válka se konat zřejmě nebude. Troufám si tvrdit, že Zelenskému naznačili, že ani nějaká provokace v Záporožské jaderné elektrárně nepovede k zatažení NATO do války s Ruskem. Ukrajinským mouřenínům bylo vykázáno jejich místo pod stolem. Směrem na východ mají cedit krev a směrem na západ mají děkovat, až se zlomí v pase.

Všimněte si prosím, že přestaly i řeči o henté koalici ochotných, která by na Ukrajinu poslala svá vojska... ano, to mělo být, kdyby Ukrajinci rozetnuli frontu a hnali ruské jednotky před sebou. Ale ani natěšeným Polákům se nechce poslat armádu, aby vykrvácela v minových polích.

Trošku mi přišlo, že stejně jako Zelenskij se ocitla jako kůl v plotě i česká vláda. A stejně jako mainstreamová média, i vládní kabinet přešel na taktiku „bobříka mlčení“. Proč? Nevědí, koho se bát víc? Jestli Američanů nebo snad Zelenského?

Náš Blyštivý Péťa má podporu Ukrajiny jako prioritu. Sám to řekl. Vsadil na tuto taktiku svojí politickou kariéru. Nejen svojí, ale celé pětikolky. Teď přišla první studená sprcha. Co jiného by měli dělat? Ztrapňovat se jako Džamila Stehlíková nebo David Petrla, že Ukrajina slavně vítězí a chce to jen trochu času? Zkoušet udělat z nouze ctnost a srovnávat ruské dobývání pevnosti Bachmut s ukrajinským obsazením několika bezvýznamných vesnic v šedé zóně a mít radost z toho, že jde o stejné množství čtverečních kilometrů, jak to dělá anglický ISW? Mlčet je teď nejlepší taktika.

Vypadá to, že ledovou sprchu zažila i naše vláda. Ještě před summitem si totiž „dovezla“ ukrajinského prezidenta vládním „aerotaxi“ speciálem, aby mohla spustit svou letní PR foto–kanonádu a nasbírala nějaké ty bodíky u svých pomalu mizejících voličů. Nebyla to docela hodně předražená PR kampaň? Vždyť vláda naslibovala Zelenskému na úkor našich občanů zase skoro úplně všechno… snad i to, co nemáme?

Všeobecně se to nějak nepovedlo, že? Zelenského cesta byla do poslední chvíle utajená, jako by nikdo vlastně ani nechtěl riskovat svolání nadšených davů a zjistit, že lidé nejsou ani nadšení, ani jich není hodně. Klaka tak byla velmi slabá. Ukrajina dostala ještě nějakou munici a vrtulníky, ale je vidět, že už opravdu meleme z posledního.

Je parné léto, prázdniny v plném proudu. A ačkoli jsem chtěl další otázku trochu „odlehčit“, zas tu jako čertík vyskočila Ukrajina. Zaujala mě totiž reportáž televize Nova o tom, jak Ukrajinci zaplnili autobusová i vlaková nádraží... ale do své vlasti míří jen na dovolenou. Jsou teď na rusko–ukrajinské frontě "válečné prázdniny", když se lidé, kteří k nám utekli před válkou, teď dobrovolně vracejí i se svými ratolestmi do válečné zóny?

Vidíte a učitelku Bednářovou soudí za to, že měla pravdu, ale řekla jí moc brzy. Prý schvalovala hento genocidium... Přesně tím, že řekla, že v Kyjevě žádná válka není. Markéta Kutilová o cestě na Ukrajinu napsala moc pěkný příspěvek a pak ho raději smazala i s celým fejsbůkovým profilem. V takovém světě my žijeme. To je ta liberální demokracie okořeněná nejvyššími evropskými hodnotami. Až bude mít paní Bednářová odvolací soud, tak se tam asi pojedu podívat, to kroucení státního orgána, to si nemohu nechat ujít.

Nabízí se také úvaha, zda–li nejsou v Česku převážně Ukrajinci, kteří nepocházejí z válečných oblastí, žijí tu a pobírají dávky, popř. využili situaci odjet z Ukrajiny a stát se „občany EU“ se všemi výhodami. A proto také tedy mohou jet bez starostí navštívit své rodiny a následně se vrátit zpět. Co o tom soudíte Vy?

Jako při každé migraci, je to všechno dohromady. Znám Ukrajince, kteří pocházejí třeba z Chersonu, znám Ukrajince, kteří proklínají Zelenského, ale pěkně potichu, znám Ukrajince, kteří přišli úplně o všechno, utíkali na poslední chvíli a jejich dům už je srovnaný se zemí. Kromě válečných uprchlíků jsou tu ale také ekonomičtí uprchlíci, kteří někde ve Lvově draze pronajali svoje byty utečencům z východu a tady pobírají štědré dávky, už jsem viděl bezohledně zaparkovaná ukrajinská auta za miliony peněz...

A to je právě ten rozdíl mezi zvládnutou a nezvládnutou migrací. Otevřít hranice je snadné a dobře se na tom dělá politická reklama, ale rozlišit příchozí na ty, kteří pomoc potřebují a kteří nepotřebují, to už je jiný úkol. Matně si pamatuji, že před rokem 89, pokud našinec utekl "za kopečky," tak zamířil do utečeneckého tábora. Tam ho prověřili, proklepli, přezkoumali jeho situaci a pak ho začali postupně integrovat prací a bytem. Dneska se prostě udělá velké gesto a občané si s tím nadělením pak musejí poradit sami.

Nedávno jsme uveřejnili článek s titulkem . Něco jako vražda "pravdy" v přímém přenosu. I tak by se dal totiž charakterizovat počin renomované novinářky Markéty Kutilové, která zveřejnila svou krátkou reportáž z Kyjeva a po pár hodinách ji smazala. Advokát Jindřich Rajchl k tomu poznamenal, že už nežijeme v zemi, kde lze napsat prostou pravdu o vlastním prožitku, aniž bychom se museli bát následných tvrdých konsekvencí. Že žijeme v zemi, kde musíme buď mlčet nebo rovnou lhát, abychom nebyli vystaveni totální šikaně ze strany svazáků, pro něž je důležitější to, co je společenský konsensus než to, co je pravda. A právě Markéta Kutilová si dovolila od společenského konsensu odchýlit a napsat pravdu – tedy, že na většině území Ukrajiny válka životy lidí v podstatě nijak neovlivňuje a že si Ukrajinci, kteří sem před válkou údajně prchli, jezdí masivně domů na dovolenou. Což je asi první případ v historii, kdy tato absurdní situace nastala. Myslíte si, že neustála nátlak vládních elit? Nebo převážila obava ze ztráty zaměstnání či dokonce obava z obvinění z trestného činu popírání genocidy?

To bychom se museli zeptat přímo Markéty Kutilové. Ale asi nám to neřekne. To víte, svobodná novinářka, chráněná celou řadou zákonů a úmluv, hlídací pes demokracie... a dopracovala to do stavu, kdy musí mazat i to, co viděla na vlastní oči. Ze strachu? Na nátlak nadřízených? Na nátlak politických elit? Na nátlak státního zastupitelství? Nevím... ale vím jistě, že takoví novináři nám hentu demograciju neuhlídají. Zbabělí novináři jsou pro naší svobodu naprosto zbyteční a média, která takhle zacházejí s novináři, ta můžeme rovnou zrušit a nic závažného se nestane.

Když už ale přišla ta Zelenského ledová sprcha, nenajde alespoň nyní hrstka novinářů konečně odvahu psát zase svobodně a objektivně? Anebo bude hůř a Rakušanův úderný tým alá „StB“ zvaný K.R.I.T. přitvrdí a začne opravdu tvrdý „hon na čarodějnice“?

Ta hrstka novinářů, co mají odvahu, ta tu je. A není vůbec malá. Každý den si mohu na sociálních sítích přečíst velmi odvážné články. Akorát jejich pisatelé nemají novinářský průkaz a nestojí za nimi žádná organizace. Tak daleko jsme to dopracovali... novináři jsou servilní zbabělci a tak se odvaha našla jinde. Mezi blogery a fejsbůkovými influencery. Troufám si tvrdit, že tito lidé už dělají víc tvorby, než může běžný průměrný mediální konzument přečíst. Velká média končí. Jsou drahá a v poslední době i zadarmo drahá.

Rakušanova STB s tím nic neudělá. Oni se ani nedokázali dohodnout, co to vlastně ta dezinformace je. Navíc jejich Vrábel má mnohem větší dluhy než náš Vrábel. Navíc jsme v Česku... oni si prostě přerozdělí nějaké peníze, poplácají se po zádech, tu a tam zkusí udělat nějaké bu bu bu a přes všechny mazací pokusy, si každý den na sociálních sítích najdete, že Ukrajinci jsou náckové. Prostě smůla...